Zapnu televizi čínská chřipka, zapnu rádio čínská chřipka, internet, sociální sítě všude se řeší čínská chřipka. Vypadá to, že se svět kolem nás zastavil a vše se točí kolem čínské chřipky. Svět se ale nezastavil a ve stínu čínské chřipky zůstávají v pozadí události, které mohou budoucnost Evropy ovlivnit stejně nebo možná ještě více než již zmíněná čínská chřipka. Mám na mysli krizi na Turecko– Řeckých hranicích a i další kroky, které Turecko podniká ve stínu pandemické krize.
Turecko využívá situace, která v Evropě nastala po nástupu čínské chřipky a chce přitlačit na Evropu i na NATO, aby byly více vstřícní turecké agresivní politice v Sýrii. Erdolfovi jeho agresivní politika vychází, tak proč ji měnit. Po tlaku na řecké hranici mu Evropa zvýšila výpalné o 1,3 miliardy eur a NATO v podstatě mlčí k turecké agresi v Sýrii, tak proč v tom nepokračovat.
Tento měsíc turecký ministr obrany Hulusi Akar rozhodnul o prodloužení vojenské služby 53 tisíc vojáků v základní službě. Vojna byla končícím vycvičeným vojákům prodloužena zatím o měsíc. Další prodloužení může následovat. Oficiální zdůvodnění tohoto nečekaného kroku je ochrana vojáků před čínskou chřipkou. Turecký ministr vnitra Süleyman Soylu nařídil vyklizení internačních táborů pro migranty. Zatím bylo armádou vyklizeno 9 uprchlických táborů v různých částech země. Některé až na hranicích se Sýrií a Irákem. Vojáci převážejí migranty pomocí autobusů na pobřeží. Podle satelitních snímků armáda migranty sváží na turecké pobřeží na místa, odkud je to lodí blízko na řecké ostrovy. Podle řeckých medií jsou v přístavech a v letoviscích naproti řeckým ostrovům připraveny desítky tisíc migrantů.
V Turecku je oficiálně evidováno více než 60 tisíc nakažených čínskou chřipkou. Úřady oficiálně přiznávají asi 1.200 zemřelých. Situace je však podle lékařů pracujících v Turecku mnohem horší. Nemocnice jsou přeplněné a řadě infikovaných se nedostává péče. Počet nemocných je tedy zřejmě mnohonásobně větší. Infikována může být i značná část migrantů, které autobusy pod dohledem armády sváží na pobřeží.
V Turecku se stále častěji objevují hlasy lidí z vlády či z Erdoganova okruhu, které vyzývají k celosvětovému ozbrojenému džihádu vedeného vyvoleným tureckým národem. Turecko nadále vehementně podporuje radikální islamistické skupiny v Sýrii a v Libyi. Včetně spolupráce s Al kájdou a ISIS. Pokud se Erdolfovi podaří jeho ďábelský plán uskutečnit, tak může nejenom stále silněji vydírat Evropu pomocí uprchlické vlny, ale vyslání nakažených uprchlíků do Evropy může působit i jako biologická zbraň v Erdolfově džihádu na cestě k nové Osmanské říši.