Vévoda a vévodkyně ze Sussexu hodlají po odstoupení z přední pozice v královské rodině dělit svůj čas mezi Británii a Severní Ameriku, chtějí domov v Kanadě. Kanadská vláda počítá, kolik ji to bude stát a kdo zajistí a zaplatí jejich ochranku. Náročné financování ochrany Harryho a Meghan řeší už britská Metropolitní policie. Té podle deníku The Times chybí dostatek speciálně vycvičených členů ochranky, kteří by dokázali naplnit požadavky a poskytnout královskému páru dostatečnou ochranu. Vzhledem k tomu, že se kolem této zprávy vyrojily různé spekulace ohledně činnosti osobní ochrany. Rozhodl jsem se uvést několik faktů.
Většina populace má osobního ochránce spojené s rolí Kevina Costnera ve filmu Osobní strážce. Charizmatický muž, který dobře střílí, umí se „rvát“, házet nožem a s noblesou, většinou samostatně, vyřeší všechna nebezpečí okolo jeho klienta. Na základě těchto domněnek přistupují k ochraně osob i někteří klienti nebo ti, pro které je tato práce vysněným povoláním. Realita je ale poněkud odlišná.
Pro osobního ochránce je samozřejmě důležité aby dovedl střílet nebo se uměl „rvát“, ale není to zdaleka to nejdůležitější . Osobní ochránce je specialista v mnoha oborech a tato jeho mnohostrannost vychází už ze samotné podstaty osobní ochrany. Základním principem osobní ochrany je prevence a znesnadnění útoku na chráněnou osobu. Jinými slovy, ochránce musí udělat vše, aby útoku na svého „klienta“ zamezil. Pokud již k útoku dojde tak musí reagovat podle taktických postupů a snažit se co nejvíce ochránit život chráněné osoby a následně musí udělat vše, aby co nejvíce snížil následky útoku.
Z výše uvedeného, je zřejmé, že pouhý pobyt na střelnici nebo v tělocvičně z nikoho ochránce neudělá. Ochránce musí být specialista na bezpečnostní doprovody, řízení vozidla, analýzu a hodnocení rizik, krizovou komunikaci, ochranu proti sledování, střelbu a boj z blízka, první pomoc, komunikační prostředky, nástražné výbušné systémy. Musí se umět chovat a komunikovat s klienty, pohybuje se aby „nebyl viděn“, ale přitom byl všude a hlavně získává zkušenosti. Z historie jsou známy případy, kdy klienti dali přednost „ranařům“ před odborníky a následně na to doplatili. Také František Mrázek vyměnil ochranu zkušených chlapů za „ranaře“ a jak dopadl, ví každý.
Příprava kvalitního ochránce je dlouhodobý proces a ne každý je pro tuto práci vhodný. Není divu, že Metropolitní Policie řeší problém s vhodnými adepty na dlouhodobou ochranu členů královské rodiny v zahraničí. Kvalitní ochránci na stromech nerostou a jejich příprava chce čas a stojí nemalé prostředky.