Koncem minulého roku schválil parlament rozpočet na rok 2020 a výhled na roky 2021 a 2022. Prostředky které byly přiděleny ministerstvu obrany ovšem neodpovídají potřebám obrany státu ani českým závazkům v NATO. Vláda tak bourá celkovou realizaci cílů rozvoje a plnění závazků vůči NATO, které jsme slíbily. Je tedy jasné, že MO musí počítat s menšími prostředky a jeden by předpokládal, že novým podmínkám přizpůsobí i své investice. Ministerstvo obrany se ale chová poněkud jinak. Podivný nákup nových dvou pasivních radiolokátorů Věra-NG je ukázkou toho, jak by se dobrý hospodář, který navíc nakupuje z prostředků daňových poplatníků, chovat neměl.
O těchto radarech toho už bylo napsáno mnoho, takže pouze v kostce. ČR nakupuje pasivní sledovací systém za celkem 1,5 miliardy korun. NATO koupilo obdobné systémy, ale pouze za 434 milionů. Cena pro ČR je tedy cca. třikrát vyšší a její navýšení nelze smysluplně odůvodnit, i když se ministr Metnar a jeho podřízení snaží co mohou. Ministerstvo obrany se hájí tím, že jde o odlišné systémy. To ale není pravda. Jádro obou systémů je stejné. Radiolokátor Věra NG, systém pro NATO byl dodán v roce 2018 a jedná se o stejnou technologii, jakou dostáváme dnes my. MO argumentuje, že NATO nakoupilo pasivní sledovací systém k detekci vzdušných cílů a že ČR nakoupilo systém pro komplexní zjišťování pozemních, vzdušných a námořních cílů. Jde ale pouze o způsob užití. Oba systémy jsou stejné a jsou schopné detekovat všechny cíle, které vysílají radarový signál (letadla, lodě atd.). Jde tedy pouze o způsob využití tohoto systému, protože oba systémy jsou schopny detekovat stejné cíle. Ta argumentace je podobná, jako když si koupíte dvě stejné brokovnice. Jednu budete používat na asfaltové holuby a druhou na bažanty, ale budete tvrdit, že každá je jiná. Reálný rozdíl mezi oběma zakázkami je pouze v doplňcích. Zakázka pro ČR obsahuje dodávku čtyř vozidel Tatra v ceně 25 milionů za kus a za nákup „speciálních“ stanů a vozidel Toyota. I když to hodně nafouknu tak se mohu dostat na rozdíl 150-200 milionů, ale určitě ne na miliardu.
Další perličkou v této kauze je znalecký posudek, na který se MO odvolává a podle kterého je cena přiměřená. Tento posudek je ve stavu utajení, takže není veřejný, ale mnohem zajímavější je firma, která posudek vypracovala, respektive jednatel firmy. Posudek vypracovala společnost CETAG s.r.o. jejíž spoluvlastníkem je pan Jaroslav Mráz. Tento pán musel na konci devadesátých let opustit pozici ředitele Odboru spojení a informatiky ministerstva vnitra kvůli kontraktu na policejní vysílačky. Mráz totiž podepsal smlouvu na vysílačky bez termínů dodání a bez postihů za neplnění. A navíc za prvních 250 milionů dostalo vnitro přístroje, které nefungovaly. Byl tedy odejit a člověk by očekával, že jméno tohoto pána se již v souvislosti se státními zakázkami nikde neobjeví. Opak je ale pravdou. Jaroslav Mráz a jeho firma se objevila během posledních let v několika státních zakázkách a nakonec za pouhých 16 dní vypracovala posudek na zakázku v hodnotě 1,5 miliardy…….???? I v této firmě se zřejmě pracuje 28 hodin denně.
Po kauze dálničních známek se jedná o další zakázku, která smrdí na hony daleko. Je smutné sledovat, jak stání úředníci, kteří jsou placeni z našich daní a hospodaří s prostředky daňových poplatníků vyhazují miliardy oknem. Místo, aby jednali jako řádní hospodáři, tak utrácejí naše peníze a ještě z nás dělají voly.