Pomáhat lidem v nouzi, pomáhat lidem, kteří potřebují pomoc je jistě úctyhodná činnost. Různých charitativních organizací je jako máku. Od těch které skutečně někomu pomáhají až po ty, které se sice tváří jako charitativní organizace, ale fakticky jejich činnost spočívá pouze v tom, že čerpají různé dotace, které pokryjí vlastní chod organizace a na pomoc potřebným již jaksi peněz nezbývá. O různých Think Tank organizacích, jejichž hlavním programem je vytváření výzkumů, analýz a hlavně odčerpávání financí z rozpočtu se nemá smysl ani zmiňovat.
Faktem je, že nikdo z nás neví jestli se někdy sám nedostane do složité životní situace. Jakožto bývalý voják, sleduji a snažím se nějakým způsobem podporovat ty organizace, které se zaměřují na pomoc válečným veteránům. Vím, jak se vojákům může život změnit během okamžiku a nemusí to být pouze následkem zranění. Mnohem víc kluků řeší problémy spojené se ztrátou zaměstnání, nemožností najít novou práci a s tím spojené sociální i rodinné problémy, které mohou roztočit nekontrolovatelnou spirálu událostí, na jejímž konci padnete na dno a nevíte co dál. Pak s vděkem přivítáte podanou pomocnou ruku, která vám pomůže se postavit na nohy.
Jak už jsem se zmínil, spolupracuji nebo podporuji více těchto organizací, ale ta, která je mi nejbližší je Spolek Vlčí máky. Pokud byste mi položili otázku, proč zrovna Vlčí máky, tak vám nebudu schopen dát relevantní odpověď. Možná proto, že jsou mi pocitově nejbližší, možná proto, že za nimi vidím konkrétní výsledky. A nebo jenom proto, že jsem si chtěl vybrat jednu konkrétní organizaci, podporovat všechny opravdu nezvládnu. Každopádně jsem přesvědčený, že jsem zvolil dobře.
Spolek Vlčí máky se nezaměřuje pouze na podporu válečných veteránů, ale i na podporu policistů hasičů, zkrátka všech těch, kteří sloužili naší vlasti a dostali se do složité životní situace. Spolek zajišťuje podporu konkrétním lidem a v rámci svých možností se snaží zlepšit jejich životní úděl a pomáhá jim se vrátit do normálního života. I v době pandemické krize nezůstali dobrovolníci spolku sedět doma. Organizovali zásobování vojáků, policistů a zdravotníků na hranicích nejenom různými balíčky s jídlem, ale i nezbytnými rouškami a ochrannými štíty. Zvláště těchto ochranných pomůcek, je přes veškeré deklarace vlády nedostatek a lidé na hranicích jsou vděčni za každou kvalitní ochrannou pomůcku.
Slovo Charita pochází z latinského caritas = slitování, smilování. Jedna moudrá paní řekla, že pokud chcete dělat charitu, tak si na ni musíte nejdříve vydělat. A to je problém. Movití lidé, kteří peníze mají, tak se málokdy stanou filantropy a stát přispívá hlavně na ty velké organizace, které jsou vidět a slyšet. Tak dobrovolníkům z malých charitativních organizací nezbývá než se snažit peníze opatřit jiným způsobem, Vlčí máky nevyjímaje. Peníze se snaží získat od sponzorů, organizováním charitativních akcí nebo prodejem různých předmětů. Vzhledem k tomu, že spolek od státu nedostává žádné dotace, jedná se o mravenčí práci, kterou mohou dělat pouze lidé, naprosto zapálení pro věc. Ale jak mi řekla zakladatelka spolku Miroslava Pašková: „ Když vidíte člověka, který se zvedne ze země a vrátí se zpět do života, tak to za to stojí“.
Jsme silný národ, který se v době krize dokáže spojit a přes nepřízeň okolností táhnout za jeden provaz. Dokázali jsme šít roušky, vyrábět ochranné štíty, podporovat všechny ty, kteří bojovali v první linii v boji proti pandemii. Pojďme společně podporovat ty, kteří sloužili nám a nyní potřebují naši pomoc. Podpořme tyto lidi i když nebude zrovna pandemická krize. Nikdo z nás neví jestli někdy nebude sám potřebovat podporu. I malý příspěvek nebo nákup drobnosti pomůže někomu změnit život. Pokud byste uvažovali o nějaké formě podpory, tak všechny důležité informace najdete na https://www.spolekvlcimaky.cz/