Na pražské Staroměstské radnici visela více než 70 let pamětní deska, která připomínala podíl Rudé armády v čele s maršálem Koněvem na osvobození Prahy. Tato deska byla na Staroměstskou radnici umístěna v roce 1946 jako poděkování Rudé armádě. Píšu visela, protože už nevisí a zřejmě ani viset nebude.
Z důvodu rekonstrukce radnice byla pamětní deska odstraněna a na základě rozhodnutí primátora Hřiba se již na své místo nevrátí. Hřib své rozhodnutí odůvodňuje tím, že nápis na desce je historicky nepřesný a odvolává se na stanovisko ředitele Vojenského historického ústavu (VHÚ) plukovníka Aleše Knížka. Podle jeho názoru je text na desce nepřesný a „jde o doklad devótnosti vůči představiteli tehdejší spojenecké mocnosti, v jejímž rámci je zcela potlačen reálný průběh událostí.“
Nejsem žádný rusofil a Rusy nemusím, ale nikdy nebudu zpochybňovat významný podíl Rudé armády na osvobození Československa. Byla to Rudá armáda, která osvobodila převážnou část Československa a během osvobozovacích bojů zde padlo téměř 140 000 jejích vojáků. Nebyli to pouze Sověti. V Rudé armádě bojovali Rumuni, Češi, Poláci a další národy, ale sovětských vojáků bylo samozřejmě nejvíce. Takže si myslím, že umístění desky v roce 1946, není dokladem devótnosti československých občanů spojenecké mocnosti, ale vyjádřením vděku. Asi nikdo z nás si nedokáže představit tu radost, když po letech okupace viděli občané přijíždět sovětské tanky. Naopak mi přijde jako příklad devótnosti vůči politické moci vyjádření Aleše Knížka.
Komunisté během své vlády bourali pomníky americkým vojákům, snažili se přepsat historii a vnutit nám názor, že nás osvobodila pouze Rudá armáda. Je smutné, že se v současné době děje něco podobného. Historie je pouze jedna. Z historie bychom se měli poučit a ne ji přetvářet k obrazu svému. Pamětní deska na Staroměstské radnici je součástí historie a jako taková by se tam měla i vrátit. Ta deska není žádnou úlitbou současnému Rusku, ale poděkování statisícům obyčejných vojáků, kteří při osvobozování Československa položili život.