V souvislosti s úterním vražděním (nebo s úterním vražedným útokem) v ostravské nemocnici byly opět vyzdviženy otázky k ochraně měkkých cílů. Asi nejčastěji je kladena otázka, jestli jsme proti podobným typům útoků dostatečně chráněni. Obecně se dá říci, že zabezpečení měkkých cílů se v posledních letech zlepšuje. Ministerstvo vnitra investuje milionové částky do zlepšení zabezpečení veřejných institucí. Také soukromé společnosti si uvědomují riziko teroristických útoků nebo útoků aktivního střelce a zlepšují bezpečnost svých objektů. Bude to ale stačit?
Nejdůležitější součástí ochrany měkkých cílů není elektronické nebo mechanické zabezpečení ani nastavení bezpečnostních procedur. Je to lidský faktor, který se na zabezpečení měkkého cíle podílí. Pokud tento prvek selže, tak bude sebelepší vybavení k ničemu.
Inspirací k napsání tohoto článku byla relativně banální událost, která se mi stala tento týden.
Byl jsem navštívit jednu základní školu. Potřeboval jsem urychleně vyřídit jednu záležitost, přišel jsem bez ohlášení a uprostřed vyučování. Vstup do školy byl uzamčen, takže jsem počítal s tím, že bude problém se do budovy dostat. Ovšem opak byl pravdou. Po zazvonění na kancelář školy se ozvalo „Prosím?“. Stačil jsem říct pouze dobrý den a křestní jméno, ozvalo se bzzzz a já jsem byl uvnitř.
Před 10 lety bych měl radost, že to prošlo jednoduše a já nemusel ztrácet čas, ale za současného vývoje situace mě to nepříjemně překvapilo. Tak jako jsem se tam dostal já, se tam evidentně dostane každý. Co kdyby tam stejným způsobem zazvonil někdo, kdo nebude mít v ruce papír, ale pod kabátem pušku. Raději ani nedomýšlet……
Ochrana měkkých cílů nemusí nutně znamenat milionové investice do zabezpečení. Často stačí nastavit jednoduché bezpečnostní procedury. Ovšem tyto procedury je nutno dodržovat. Chápu, že pro někoho je obtěžující stát u dveří do školy a čekat, než si pro něj někdo přijde. Rozumím i tomu, že chodit pro každou návštěvu je otrava. V rámci zajištění bezpečnosti je ovšem nutnost přijmout alespoň elementární bezpečnostní opatření, pokud už nechci nebo nemám miliony na investici do elektronických systémů. A i když budu mít špičkové vybavení, tak i to je do určité míry opět ovládáno člověkem, a pokud bude mít laxní přístup, tak mi takové vybavení nebude k ničemu.
Musíme si uvědomit, že bezpečnostní situace se mění. Každý asi ví, kolik bylo provedeno různých teroristických útoků v posledních letech. Ne každý ale ví, že počet útoků aktivních střelců nebo masových vrahů za posledních 20 let celosvětově vzrostl o 150%. Trend růstu je evidentní a my musíme být připraveni těmto hrozbám čelit. Musíme přijmout, že buď podstoupíme procedury, které nás budou v určitém směru omezovat a obtěžovat, ale budeme více chráněni, nebo si budeme zachovávat větší svobodu a volnost, ale staneme se snadnějšími cíli. Rozhodnutí je na každém z nás.