Praha 6 odstranila pomník sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. Socha bude uložena do depozitáře a v budoucnu by se měla stát součástí Muzea paměti 20. století. Po pamětní desce ze Staroměstské radnice je to již druhý symbol, připomínající osvobození Československa Rudou armádou, který byl odstraněn.
Nejsem žádný rusofil a ti kdo mě znají tak vědí, že rozhodně netrpím nákloností ke komunistům ani k ničemu co přichází z Ruska. Ale nikdy nebudu zpochybňovat významný podíl Rudé armády na osvobození Československa. Byla to Rudá armáda, která osvobodila převážnou část Československa a během osvobozovacích bojů zde padlo téměř 140 000 jejích vojáků. Nebyli to pouze Sověti. V Rudé armádě bojovali Rumuni, Češi, Poláci a další národy, ale sovětských vojáků bylo samozřejmě nejvíce.
Odpůrci této sochy argumentují podílem Koněva na potlačení událostí v Maďarsku v roce 1956 nebo tím, že tato socha byla odhalena až 80 letech. Já ji vnímám jako poděkování všem vojákům Rudé armády, kteří se podíleli na osvobozování Československa. A s jejím odstraněním nesouhlasím. Komunisté během své vlády bourali pomníky americkým vojákům, snažili se přepsat historii a vnutit nám názor, že nás osvobodila pouze Rudá armáda. Je smutné, že se v současné době děje něco podobného. Začalo to přebarvením a zbouráním tanku na Smíchově , sundáním pamětní desky na Staroměstké radnici a nyní odstraněním pomníku Koněva. Otázkou je kam až chceme zajít.
Je také zvláštní, že pomník Koněva nebyl zbourán hned v 90 letech, kdy jsme měli Rusáků opravdu plné zuby, ale až 30 let po listopadu. A iniciátoři těchto akcí nejsou ti, kteří v dobách komunismu skutečně trpěli, ale ti kteří v 89 chodili na nočník nebo ještě nebyli na živu. Myslím, že toto odstraňování památníků Rudé armádě není ze strany iniciátorů snaha o napravení historických nepravd. Mnohem více mi to připomíná populistické činy, snahu o vlastní zviditelnění a zisk politických bodů. „ Okamura má migranty, tak my zbouráme Koněva“.