Dramatickou evakuaci z Afghánistánu v srpnu 2021 sice dávno přebyly hrůzy války na Ukrajině, přesto není pochyb, že je stále co vysvětlovat. V USA bylo iniciováno vyšetřování kongresu, které přináší nepříjemná zjištění o selháních Bidenovy administrativy. I my bychom se měli vrátit k vlastním chybám. Ačkoli tehdejší Babišova vláda oslavovala úspěch tří evakuačních letů, zhruba třetina afghánských tlumočníků české armády zůstává v Afghánistánu.
Selhání první: nezpracované žádosti o evakuaci
Na jaře 2023 se naplno rozjelo vyšetřování amerického kongresu, jež se vrací k událostem z jara a léta 2021. Opírá se o zprávu „Left behind“ amerického senátora a člena zahraničního výboru Jima Rische (dostupná zde). Mimo jiné odhaluje, že tisíce žádostí o SIV (Speciální imigrační víza) zůstávaly měsíce nezpracované již před oznámením termínu stažení amerických vojsk z Afghánistánu.
U nás byla situace obdobná, žádosti tlumočníků AČR o přesídlení zůstávaly bez reakce od roku 2017 až do pádu Kábulu. Ani dnes tlumočníkům české resorty obrany a vnitra nereagují na e-maily. Paradoxem je, že někteří během své kariéry pracovali i pro USA a ty jim odpověděly, ať žádosti o SIV doplní potvrzením o práci pro Česko – jenže ani na takové žádosti jim z obrany nikdo neodepisuje.
Liknavost vládních úřadů vede k úmrtím
Zatímco podle informací Spolku VLČÍ MÁKY, který je s českými tlumočníky v kontaktu, jsou stále všichni naživu, Rischova zpráva s odkazem na šetření organizace No One Left Behind uvádí, že kvůli liknavosti v udělování SIV americkým tlumočníkům jich bylo od roku 2018 až do vydání zprávy již tři sta zavražděno Talibanem.
Rozsudky smrti byly nepřekvapivě vyneseny i nad tlumočníky AČR, jak dokládá fotografie poskytnutá jedním z nich – toto vyrozumění zanechal Taliban v místě jeho původního bydliště (od srpna 2021 se s rodinou skrývá). Píše se v ní: „Na základě informací, že jste za minulé vlády pracoval pro cizince (nevěřící) a plně s nimi spolupracoval, budete při dopadení bezodkladně popraven.“
Další z bývalých tlumočníků české armády nedávno informoval Spolek VLČÍ MÁKY a také Kancelář prezidenta republiky, že Taliban nedávno pro výstrahu popravil jeho bratra. Mimo jiné také popisuje poměry: „Během mé služby české armádě jsme zajali velitele Talibanu, který následně strávil v bagrámské věznici asi 10 let, nyní je na svobodě a snaží se mě dostat, proto nikdy nezůstávám na jednom místě, ale teď už jsem v koncích – dávno jsem prodal všechen majetek, abych rodině zabezpečil jen jídlo a vodu.“
Selhání druhé: chaos na kábulském letišti
Zpráva „Left behind“ dále kritizuje špatnou komunikaci se spojenci a selhání Američanů při řízení provozu na kábulském letišti. Uvádí, že časová okna pro přistání, nabrání osob určených k evakuaci a odlet byla extrémně krátká, takže mnohé lety spojenců nedokázaly v daném čase ani nalézt své spolupracovníky v davu před letištěm.
V tomto směru patří Armádě ČR a zvláště tehdy nasazeným vojákům uznání, že dokázala podniknout alespoň tři lety a víceméně je i zaplnit vytažením kýžených osob z davu před kábulským letištěm. Podle Spolku VLČÍ MÁKY, který byl tehdy s mnoha tlumočníky v nepřetržitém kontaktu, ovšem dostávali z ministerstva jen kusé informace, a to ke všemu až od 13. srpna 2021 – zmatečné telefonáty z čísel, na něž se nešlo dovolat zpět, nebylo jisté, na kterou z letištních bran se dostavit, museli čekat a v pravou chvíli se protlačit tisícihlavým davem. Ne všem se to podařilo.
Babišova vláda ignorovala dva měsíce varování odborníků i apely veřejnosti
Díky americkému vyšetřování dnes víme, že česká strana nemohla mít v kritickém období jistotu času přistání, k zodpovědnosti za selhání v řízení letištního provozu se plně hlásí USA. Tím spíše ale nabývá na důležitosti skutečnost, že česká strana vůbec nemusela a neměla čekat s evakuacemi do poslední chvíle. Babišova vláda ještě na přelomu července a srpna plánovala bývalým afghánským tlumočníkům nabídnout nejvýše finanční příspěvek, namísto jejich průběžného stahování.
Srovnejme to s faktem, že otevřený dopis (zde), který vládu vyzýval k jejich evakuaci, byl vydán 28. července 2021. A první apely v médiích, aby vláda tlumočníky stáhla, se objevovaly už v červnu – například nynější prezident Petr Pavel již 18. června v ČT řekl: „Rozhodně není povinnost se o tyto spolupracovníky postarat, na druhou stranu to vidím jako morální závazek.“ To bylo přesně 8 týdnů před tím, než se Andrej Babiš kvůli evakuaci sešel s ministrem obrany.
Proč česká vláda nepustila čtvrtý evakuační let?
Chaotická evakuace se nakonec rozběhla mezi 13. a 16. srpnem. I přes nepřehlednou situaci na kábulském letišti probíhaly od té doby evakuační lety mnohých spojenců až do 31. srpna. Není tedy jasné, proč české evakuace skončily již 19. 8. 2021. Stalo se tak svoláním tiskové konference (přepis zde) a prohlášením Andreje Babiše:
„My jsme zachránili všechny, které jsme chtěli, to znamená zaměstnance našeho velvyslanectví, tlumočníci, kteří pracovali s naší armádou, kteří byli prověřeni, a povedlo se to, tři lety, všichni, kteří jsou u nás, tím mise byla vlastně skončena.“
Babišův výstup na tiskové konferenci zaskočil Armádu České republiky, která se kontinuálně připravovala na další evakuační let. Vědělo se, že některé osoby pozvané do předchozích letů se v daných časech nedostaly na letiště. Jedné rodině kupříkladu během mnohahodinového čekání zkolabovalo nejmladší dítě – batole. Museli od bran letiště odejít do nemocnice a už se nedokázali protlačit zpět. Nakonec je zde bezpečnostní prověřování tlumočníků, které probíhalo průběžně, takže se evakuační seznamy neustále rozšiřovaly a zpřesňovaly, doslova z hodiny na hodinu.
Nová vláda: Proč Jana Černochová ztratila o téma zájem?
Po nástupu nové vlády na sklonku roku 2021 a jmenování Jany Černochové (ODS) ministryní obrany, se očekávala revize evakuačního procesu. Černochová totiž od roku 2018 bojovala ještě v roli předsedkyně poslaneckého výboru pro obranu za obnovení tlumočnického přesídlovacího programu. Sami tlumočníci říkají, že se osobně zasadila o evakuaci jednoho z nich právě na konci srpna 2021. Z neznámého důvodu se po nástupu do ministerské funkce z tématu stáhla.
Řešení v odpovědi na dopis Spolku VLČÍ MÁKY přislíbil počátkem února 2022 nový ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti). Ostatně, někteří členové jeho strany se velmi aktivně zasazovali o evakuace tlumočníků v srpnu 2021. Asi dva týdny po jeho nadějné odpovědi ovšem Rusko napadlo Ukrajinu, a tak od té doby mlčí. Symbolicky po roce, 12. února 2023, mu byla zaslána aktuální zpráva o situaci tlumočníků (zde) spojená s výzvou k vystavení humanitárních víz, kterou Vlčí máky vypracovaly společně se Spolkem Afghánsko-české solidarity. Dosud neodpověděl.
Naděje v novém prezidentovi: Petr Pavel zaváděl relokační program, teď Hrad mlčí
V březnu 2023 se stal prezidentem České republiky generál Petr Pavel, který v roce 2012 stál u zrodu přesídlovacího programu pro afghánské tlumočníky Armády ČR, jíž tehdy velel. Jelikož jeho kariéra v roce 2015 směřovala na post předsedy vojenského výboru NATO, český relokační program ztratil ze zřetele, až na jaře 2021 byl nemile překvapen, že od zásahu někdejší ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) od roku 2017 nefunguje. Zmínil to pak 18. června 2021 v již citovaném televizním rozhovoru.
Následující kampaň „Zachraňte tlumočníky“ podpořily desítky osobností kulturního, politického a náboženského života. Aktivně jej propagovaly osobnosti jako Václav Marhoul, Ondřej Vetchý či Eva Holubová, kteří o rok později vystupovali i v prezidentské kampani Petra Pavla. Někteří tlumočníci se proto v posledních době obracejí na Hrad – konkrétně na Janu Vohralíkovou, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky. Na odpovědi zatím čekají.
Stejnou zkušenost má i scénárista Vít Poláček: „Já jsem před třemi měsíci adresoval Kanceláři prezidenta republiky dopis, ve kterém jsem shrnul všechny skupiny Afghánců, kteří by si zasloužili pomoci, přičemž jsem na prvním místě uvedl právě tlumočníky, kteří spolupracovali s českou armádou. Doposud jsem neobdržel odpověď.“
Čas přijmout zodpovědnost a dokončit záchranu tlumočníků
Dnes už nikdo neočekává, že Česko někoho z Afghánistánu vyzvedne, zbylí tlumočníci ale stále doufají ve výzvu, aby se pokusili překročit hranice do Pákistánu a tam se dočkali pomoci české ambasády. Nejschůdnějším řešením by bylo poskytnout jim takzvaná humanitární víza, po přepravě do ČR by zde požádali o mezinárodní ochranu, jež byla udělena jejich šťastnějším kolegům před víc jak půldruhým rokem.
„Naše organizace pomáhá několika příbuzným evakuovaných tlumočníkům s podáním žádosti o vízum na českém velvyslanectví v Pákistánu, bohužel ale neúspěšně. Ambasáda s nimi prakticky nekomunikuje a jejich situace je velmi komplikovaná. Přitom právě podání žádosti o vízum je jejich jediná šance, jak se k rodině v ČR, a tím do bezpečí, dostat. Potřebujeme, aby česká vláda umožnila těmto lidem žádat o humanitární víza a umožnila jim příjezd do ČR,“ říká Magda Faltová, ředitelka Sdružení pro integraci a migraci.
Po vzoru USA by ovšem bylo rovněž na místě, aby u nás vznikla parlamentní vyšetřovací komise. Jak patrno, není pro ni pozdě, naopak je příhodná doba zhodnotit někdejší dění s patřičným odstupem a nadhledem. Bezpečnostní odborníci a rovněž vojenští veteráni, kteří se o evakuaci od června do srpna 2021 veřejně zasazovali, vždy zdůrazňovali, že schopnost České republiky ochránit své lokální partnery a zaměstnance v místě válečných konfliktů, je její vizitkou a zárukou pro získání spolehlivých spolupracovníků v budoucích místech nasazení. I na tom závisí životy našich vojáků.
A kdyby nic jiného, zodpovědná místa už se musí k tlumočníkům obrátit čelem a komunikovat s nimi. Babišově vládě tehdejší opozice a budoucí kandidát na prezidenta nasazovali oslí hlavu za to, že její resorty obrany, vnitra a zahraniční měsíce neodpovídaly na prosebné e-maily tlumočníků. Prezident Zeman se jich tehdy aspoň zastal. Teď se blíží dvouleté výročí tohoto selhání a zmíněné resorty, ale dokonce i Hrad, mají stejně tak zatěžko odepsat jim na e-maily. To je nelidské a zbabělé.
Mgr. Miroslava Pašková spolek Vlčí máky